Současný zákon: kdy stačí ohlášení a kdy je potřeba stavební povolení. Začněme od stavebních prací, které nevyžadují ani stavební povolení, ani ohlášení stavebnímu úřadu. Jedná se převážně o běžné udržovací práce a menší úpravy na domě či bytě, např. opravy vnitřních omítek, obkladů stěn, podlah Právo stavby v současné české právní úpravě. Právo stavby je upraveno v § 1240 až 1256 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) a rozumí se jím právo stavebníka mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku patřícího jinému vlastníku stavbu Pro představu o nich lze např. jmenovat bleskosvody a zařízení, které tvoří jejich součást, opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím, přenosné stavby, zařízení a konstrukce, jejichž doba umístění na pozemku nepřesáhne 30 dnů v roce V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. Takový pozemek je nutné nejprve vyjmout ze zemědělského půdního fondu, k čemuž je zapotřebí souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Zjistíte-li, že daný pozemek, na kterém chcete začít stavět, není v územním plánu veden jako stavební (zastavitelný), nevěšte hlavu. Nejprve je nezbytné zjistit, jestli je pozemek vůbec stavební. Nejjednodušší způsob, jak zjistit informace o pozemku je online nahlížení do Katastru nemovitostí, jenže zde se bohužel nedozvíme, zda stavět můžeme nebo ne. Zjistíme zde ale, o jaký druh pozemku se jedná, například o ornou půdu, zahradu atd. pOgNUVr. Také zde zjistíte, zda jsou na pozemku nějaká věcná břemena popřípadě zástavy. Katastr nemovitostí je tedy určitě velice užitečný zdroj informací a je dobré zde začít, když se zajímáte o nějaký pozemek. Pokud si ale myslíte, že se zde dozvíte, zda na daném pozemku můžete stavět, tak dávejte velký pozor. V I. zónách je prakticky zakázáno stavět, ve II. zónách platí silná zákonná omezení týkající se vodního režimu a terénních úprav. Stavět lze ve III. a IV. zóně, ale samozřejmě za podmínek dodržení příslušných předpisů o ochraně krajiny, jejího charakteru a kulturního a historického významu. Obecně platí, že možnost na pozemku stavět je tedy dána územním plánem. Navíc musíte získat stavební povolení. Když však máte ornou půdu, musíte požádat o její převedení na stavební parcelu a vyjmutí ze zemědělského půdního fondu (ZPF). Co konkrétně spadá pod správu domu a pozemku určuje zákon – např. zahrnuje záležitosti související s provozem domu jako celku, jeho údržbou, opravami apod. Výši příspěvku na náklady spojené se správou domu a pozemku a na úhradu cen služeb si v tomto případě spoluvlastníci určí samostatnou dohodou. Pro vás to znamená jediné: zajít předem na stavební úřad a zjistit, jestli je vyhlédnutý pozemek vedený jako stavební parcela a zda se na něm dá postavit rodinný dům. "Nesmí se stavět třeba v dosud nezastavěném území a na takzvaném nezastavitelném pozemku," dodává Vladimír Bálek z chrudimského stavebního úřadu. Zahrada: 90 Kč + 5 hodin práce Obchod: 30 Kč / svazek čerstvé řezané Poznámka: Při pěstování rajčat, paprik, fazolí nebo roubovaných okurek ze semen je třeba oproti sazenicím počítat se snížením nákladů o asi 100–200 Kč, ale také s několika hodinami práce navíc – zaléváním, přepichováním mladých rostlinek

lze stavět na pozemku zahrada